Zatápění hnědouhelných dolů

Problém co s vytěženými povrchovými doly řeší především v Krušnohorské pánvi. Možností je hned několik. Je možné ponechat přírodu, aby se sama postarala a nechat postupně lom zarůst vegetací. Toto řešení, ač finančně nejméně nákladné, se prakticky nepoužívá. Je to z toho důvodu, že je reálné nebezpečí zanesení prostoru cizími invazivními druhy místo žádoucích místních.
jezero na místě bývalého lomu
 
Další možností je takzvaná řízená sukcese, kde lidé záměrně sázejí žádoucí druhy a snaží se mýtit ty nežádoucí. Tato metoda se používá poměrně často u výsypek, tedy míst, kam byl sypán odpad z těžby. Tato metoda je levná a poměrně úspěšná.
 
Zatímco u výsypek se uvedené metody dají použít prakticky bez větších problémů, v lomu samotném už je to trochu jiné. Hlavním problémem je velká alkalita půdy způsobená zbytkovým uhlím. Ta brání růstu většině žádoucích rostlinných druhů.
lom v provozu
 
Možností je samozřejmě překrýt tuto alkalickou půdu vrstvou kvalitní hlíny, a skutečně se to v některých případech takto dělá. Problém je finanční náročnost a fakt, že alkalita nakonec zasáhne i do vyšších vrstev. Navíc místo bude stále nevhodné například pro stromy nebo jiné druhy s hlubokými kořeny.
 
V posledních letech se prosazuje jiné řešení. Tím je zatopení lomů a vytvoření jakýchsi umělých jezer. Samotný proces je samozřejmě finančně náročný, neboť nejprve je potřeba vyrovnat povrch, poté vložit krycí vrstvu, která oddělí alkalickou půdu od vody. Následně se vše zaveze vrstvou hlíny, aby mohla růst vodní vegetace. Jako poslední krok se bývalý lom naplní vodou. K tomu se obvykle využívá dešťová voda a hlavně voda z blízkých vodních zdrojů. Je vybudován přítok i odtok vody, který zajišťuje cirkulaci a stálou hladinu vody.
 
Předpokladem je, že během několika let se místo stane jezerem plným života. Příkladem může být jezero Most v blízkosti stejnojmenného města. Vzniklo před několika lety a dnes je jedním z důležitých hnízdišť vodních ptáků.
 
Tato umělá jezera mají samozřejmě sloužit i jiným účelům. Lidem mají poskytovat místo k rekreaci, ačkoliv je nutné poznamenat, že díky jejich hloubce (až 200 metrů) a prudkému klesání dna není příliš vhodné pro neplavce. Jejich dalším úkolem má být vytvoření zásob vody pro dobu sucha.
 
Samozřejmě je zde i několik problémů. Především se jedná o velký zásah do přírody a až čas ukáže, jak ovlivní místní mikroklima. Velká hloubka bez mělčin je zase nevhodná pro část jezerních obyvatel, kteří vyžadují ke svému životu mělčiny.
 
Každopádně jde určitě o chvályhodné projekty, které ač nejsou vždy vhodné či správně aplikované, jsou rozhodně lepší než měsíční krajina bývalého lomu.